Kapitola 72

Rhea

Už jsou to dvě noci, co sem přijeli. Většinou se jim ze všech sil snažím vyhýbat. Během jídla si vedle nich nesedám, hlavně proto, že jsou vždycky příliš zabráni do hovoru, a já mám nakonec pocit, že bych je neměla rušit. Jednoho dne mě však Layla zažene do kouta v mé ložnici.

„Můžeme si promluvit?“ usměje se zdvořile. Velmi mi připomíná Arona.

Zvedá se mi z toho žaludek.

„Ano, po