Kapitola 89

Rhea

Noc uběhne jako v mlze a stejně tak i další ráno. Arona vůbec nevidím. Nepřijde za mnou, ani mi nedovolí se s ním vidět. Zůstává stranou a v ústraní, možná proto, aby udržel svého vlka na uzdě. Nebo možná z nějakého jiného důvodu. To nedokážu říct.

„Je tady?“ zeptám se Marcelly, když odpoledne vejdu do kuchyně.

Krátce na mě pohlédne a pak přikývne: „Pracuje nahoře.“ Rychle změní t