Kapitola 119: Zpřetrhané pouto

Aron

Něco je špatně. V okamžiku, kdy se to stane, to cítím. Cítím to jako jehlu zabodnutou do srdce. Jako by mi bylo z mého sevření vytrženo něco hlubokého, něco prvotního a mocného, a já nemůžu dýchat, nemůžu myslet.

Pouto se trhá.

Vím to okamžitě, když ten pocit zmizí, když její emoce nejsou propojeny s mými a já nevím, kde je. Ještě před několika vteřinami byla v