RHEA

Vzduch uvnitř srubu je dusivý a čím déle tu zůstávám, tím je to horší. Zírám z okna, těkám pohledem zleva doprava v takovém spěchu, jako by se mříže na skle mohly nějakým způsobem samy od sebe otevřít a já bych měla šanci uniknout. Ale žádná taková šance samozřejmě neexistuje.

„Přestaň přecházet, Rheo. Znervózňuje mě to,“ konstatuje Aron a pozoruje mě, jak chodím z levé strany místnosti na pr