ARON

Sotva dýchám, když sleduji, jak vystupuje z Kovasova auta a pomalu kráčí k nám. Světla jsou dostatečně jasná, aby ji ve tmě osvětlila. Jsem přikovaný na místě. Celý můj svět se zastaví.

Je to Rhea.

Ale Rhea stojí vedle mě.

Těkám očima mezi blížící se ženou a ženou vedle mě, obě mají stejné tváře, stejná těla. Ale na vlasech té, co jde ke mně, je něco jiného, co nepoznávám.

„Co to má znamenat?