"Opravdu bys ji dokázal přijmout?" Vivian sotva věřila vlastním uším.

Tak dlouho s ním, se svými rodiči i se svou dcerou byla na ostří nože.

Teď to konečně vypadalo, že svitla jiskřička naděje.

William jí vzal bradu do dlaní a řekl: "Je to tvá krev. Pokusím se ji přijmout."

Změna v jeho postoji byla víc, než v co se kdy Vivian odvážila doufat. Vivian se zlomil hlas. "Děkuju, Williame."

Přijetí ze