Marleyin úhel pohledu

Sedím v nohách postele a sleduji, jak moji Druhové spí, oba objímají polštář, na kterém jsem spala.

Tělo mám po včerejšku pořád trochu bolavé, ale není to tak zlé. Tváře mi mírně zčervenají, když si vzpomenu na to, co se stalo včera v noci, ale nelituji toho ani vteřinu.

Acadia mi tiše chrápe v zadní části mysli a já cítím štěstí proudící skrze pouto, které mám s Maurem a Mal