Sedím na židli v rohu temného hotelového pokoje; čekám na samce, kterého jsem v životě neviděla, a po dnešní noci už ho nikdo nikdy nespatří – alespoň ne živého. Nikdo neví, že tady sedím, a nikdo nikdy nezjistí, že jsem v tomto pokoji byla. Ještě nikomu se nepodařilo najít po mně jedinou stopu. „To proto, čím jsme,“ zavrčí můj lykan a přitom jedním okem sleduje naše okolí.

Jak tu tak sedím, mé my