„Hádám, že se tedy oba jen chráníme. Nemůžu k nikomu z vašeho druhu cítit nic hlubšího, protože vy všichni tam venku máte spřízněné duše, které na vás čekají. Oba víme, že pouto vybraného druha je ve srovnání s osudem určeným druhem slabé. Kdybych si vybrala Tobiase nebo kohokoli jiného, mohli by za rok nebo za deset let najít svou osudovou družku a odejít ode mě, aniž by se vůbec ohlédli. Nezůsta