Pohled Natalie

Killian udělal přesně to, co jsem očekávala, a druhý den ráno se vrátil ke svému chladnému a zasmušilému já. Byla jsem jen ráda, že od našeho návratu domů nikoho dalšího nezabil. Se zasmušilostí jsem se dokázala vyrovnat.

Než jsem přišla k vědomí, byl už napůl ze dveří, a na ‚dobré ráno‘, které jsem na něj zavolala, odpověděl tím, že mezi námi zavřel dveře.

Přesto mě to donutilo