Pohled Natalie

Horká voda mi bubnovala do zad, když jsem stála v Killianově náručí pod proudem sprchy. Nechtěla jsem s ním o tom mluvit. Hrůzy onoho světa byly příliš děsivé na to, aby je musela prožít jakákoli živá bytost.

Stále jsem cítila chlad, který se mi usadil hluboko v kostech, a tělo se mi chvělo navzdory teplu, jež mě obklopovalo.

Killian to se mnou vzdal. Přestal se mě na to vyptávat