„Jsi moc napjatá, zlato. Musíš se uvolnit, abys mohla jasně uvažovat.“ Odtlačil se od zárubně.

„Já uvažuju jasně,“ odsekla jsem, když přešel, aby se postavil za mě.

„Dovol mi, abych ti pomohl se uvolnit.“ Jeho prsty mi přejely po krku a odhrnuly mi vlasy ze znamení. Hrál nebezpečnou hru.

Část mého já toužila po tom, aby mi zabořil zuby do krku a přinesl mi to největší potěšení, jaké jsem kdy za