Jakmile jsem za sebou zavřel dveře, Killian promluvil. „Předpokládám, že jsi tu kvůli Joselin.“

Jeho výrok trefil hřebíček na hlavičku. Přikývl jsem a popošel k jeho stolu, kde mi gestem ruky nabídl, abych se posadil. Bylo to tak napjaté. Tak trapné. Jak se z tohoto muže stal z jednoho z mých nejlepších přátel takový cizinec?

Připadalo mi to jako před celou věčností, a vlastně to tak i bylo.

Respe