Jakmile jsem přešla do běhu, rozbolelo mě celé tělo. Trvalo několik minut, než se mi podařilo rozhýbat a uvolnit ztuhlé klouby a svaly po spaní na zemi. Přesto bolest uvnitř mé hrudi neustupovala. S každým krokem, kterým jsem se vzdalovala od Damiena, to bylo horší.

Věděla jsem, že dělám správnou věc, ale neměla jsem z toho radost. Naše duše byly propojené a já to s námi nehodlala vzdát. Nikdy. A