„Prosím, říkej mi Charlie.“ Usmála jsem se, nadšená, že se s ní konečně setkávám, a doufala jsem, že jí poskytnu vřelejší přivítání než Killian. Neusmál se a ani se jí nedotkl. Žádné objetí ani polibek.

Dokonce i když na mě byl Damien naštvaný, pořád spal v mé blízkosti. Přijala ruku, kterou jsem jí nabídla, a já jí s ní potřásla pevněji, než by se slušelo. Nebyl to ten nacvičený a ladný pozdrav,