Pohled Damiena

Zatím mě sledovalo jen pár očí, ale nezdálo se, že by někdo z nich měl s mou přítomností opravdu problém. Jen mě probodli pohledem, než se vrátili ke svým věcem a nechali mě pokračovat v těch mých.

I tak jsem se při cestě městem držel blízko zadních traktů budov, protože jsem se potřeboval dostat do Marlenina hostince a promluvit si s Paxtonem. Ostatní muži byli milí dost, ale zdá