Pohled Damiena

S úžasem jsem sledoval, jak královna vyzařuje nadpozemskou bílou záři. Bylo to stejně tak nádherné, jako děsivé, ale nenašel jsem v sobě sílu pohnout se. Jako v transu jsem zíral dolů z míst úplně pod střechou, na kterých jsem uvízl. Viděl jsem, jak spolu král a Joselin mluví a jak Natalie se zakloněnou hlavou stále křičí bolestí, ale bílá čarodějka zvedla ruce a vytvořila kolem ni