ROBYN

Bylo pozdní odpoledne. Počasí bylo chladné, přesto jasně svítilo slunce a okna byla dokořán. Sluch mi naplňoval zvuk křičících lidí, pár kluků, co hráli s míčem, a smích několika dívek z pokoje na konci chodby.

Kdybych nevěděla, jak se věci mají, nikdy bych si nepomyslela, že by takové prostředí mohlo být zastíněno zraky vraha.

Právě teď se zdálo všechno tak normální. Seděly jsme s Raven