„Dávej pozor na cestu.“ Skoro to vypadalo, jako by tu Rachel se mnou za chůze vlastně ani nebyla. Znovu málem vrazila do sloupu.

Instinktivně jsem natáhla ruku, chytila ji za zápěstí a stáhla ji dál od kraje. „Jdi po vnitřní straně.“

Rachel na okamžik zkoprněla. Možná ve mně viděla kousek Stephanie.

„Kdo jsi...“ zašeptala nakonec po chvíli.

Jen jsem se uchechtla a řekla: „Ona nikdy neodešla.“

Rach