Rezignovaně jsem jen přikývla a předstírala, že s ním souhlasím. „Dobře.“

„Stephie… Nezlobím se na tebe,“ řekl najednou Steven.

„Zapomněla jsi na mě, ale já ti to nevyčítám,“ promluvil znovu.

Z nějakého důvodu se mi do očí nahrnuly slzy.

Nedokázala jsem je zadržet a ani jsem nevěděla, proč pláču.

„Stephie... prosím, neplač.“ Steven mi neohrabaně setřel slzy a přitáhl si mě do objetí. „Stephie, to