Byla jsem uvězněna v autě, zatímco lidé venku tloukli do dveří a oken. Zvuky jejich nadávek a výslechů mě uvrhly do spirály temných myšlenek.

Dusila jsem se tím pocitem. Pomalu začal hluk zvenčí slábnout a já slyšela jen tlukot vlastního srdce a svůj dech.

Uši mi prořízla ohlušující rána. Někdo úmyslně rozbil okna auta a o tváře mi zavadily střepy skla. Vzduchem se linul kovový pach krve a já cíti