Carol měla tváře rudé a oteklé, když za ním neohrabaně vyšla. Plakala a mluvila s váháním, jako by měla potíže se jasně vyjádřit. „Prosím, má to být pět set. Prosím.“

Zoufale prosila, tělo se jí nekontrolovatelně třáslo. Bylo zřejmé, že ty peníze zoufale potřebuje.

Muž vybuchl, hrubě Carol odstrčil a vztekle vyhrkl: „Uhni mi z cesty! To je ale smolnej den! Blbko!“

Ale copak všichni nešikanovali bl