Vzhlédla jsem a uvědomila si, že už prší.

„Už je všechno v pořádku,“ uklidňoval mě něžně Steven.

„Věděl jsi, že budu v pořádku, že?“ Podívala jsem se na něj.

Stevenův pohled na okamžik zakolísal a pak zavrtěl hlavou. „Věřil jsem, že budeš v pořádku.“

Jeho slova byla nejednoznačná a bylo mi jasné, že mění téma.

„Pojďme domů.“ Steven mě odvedl k autu.

Cestou domů mi řekl, že Michael nabyl vědomí. Lh