Benjamin otočil svůj vozík tak, aby stál přímo čelem ke mně. "Živě si vzpomínám na dobu, kdy jsem se ti svěřil se svým plánem na pomstu. Řekla jsi mi, že pro člověka znamená ponechat únikovou cestu ostatním to samé, jako ponechat ji sobě.

"Přimělo mě to vzpomenout si na dobu, kdy mě strčili z horské dráhy, a jak jsem tehdy doufal, že někdo přijde a zachrání mě."

Ale nikdo ho zachránit nedokázal.