Protáhla jsem se a otočila. Zabořená ve Stevenově náruči jsem se znovu propadala do spánku. Jemně mě poplácal po zádech. „Zdála se ti noční můra?“

„Ne, zdál se mi nádherný sen,“ zašeptala jsem.

Ten sen byl krásný, ale bolel víc než noční můra. Nevěděla jsem, jestli někdy v životě budeme moci zažít tak klidnou chvíli.

„Ještě chvíli spi.“ Zrovna když jsem chtěla znovu usnout, vtrhla do místnosti sku