Zion konečně odešel.

Znala jsem jeho Achillovu patu docela dobře – byl dost citlivý a ne tak nestoudný jako Eason.

Obývací pokoj naplnilo ticho. Rachel se vyhýbala mému pohledu, zatímco já jsem seděla na židli a tiše ji pozorovala.

Obě jsme dlouhou dobu seděly v trapném tichu.

Rachel nakonec to ticho z neklidu prolomila. "Stephie."

"Nemáš mi co vysvětlit?" zeptala jsem se, hledíc na ni.

Osoba, kte