"Máma a táta jsou v pořádku, Xan. Poslouchej mě, tihle spratci pro nás nic neznamenají," utěšoval Steven tiše Xan a přitáhl si ji k sobě. "Buď hodná."

Rozhodně nesměli Xan prozradit.

"Co to děláte? Jsem pro vás neviditelný, vy spratci?" řekl Joel a vyskočil z auta.

Dospívající chlapci se na něj všichni podívali s opovržlivým úsměvem. Pro ně byli Joel a Steven stejní – oba to byli klonované subjekt