Zacharymu se po návratu domů těžko usínalo.

Sundal si protézu a obvázal si zanícený pahýl, než po jedné noze odskákal do sprchy. Poté pomalu odskákal zpátky do postele a opíral se při tom o stěny.

Když si Zachary nanášel na pahýl jód, rozplakal se. Sám nevěděl, proč pláče, protože to nebylo ze smutku nad ztracenou nohou.

Byl to prostě zvláštní pocit. Zacharymu se chtělo plakat už od chvíle, kdy dn