VENUS

To jako vážně? Zase mi to típnul.

Zírala jsem na displej, jako by se mohl omluvit za něj. Spoiler: neomluvil. A tak jsem tam stála se složkami a notebookem v ruce a hrála si na poslíčka u stejného muže, který se ke mně choval jako ke korporátní špíně.

Ale tady je ta zvrácená část – byla jsem mu dlužná. Nebo spíš život mé matky.

Jediný důvod, proč ležela na nemocniční posteli s opravdovým