AARON

„Dobře, poslední otázka.“ Její hlas byl tichý, na okrajích trochu roztahaný, jako by svá slova namočila do vína. „Musíš mi odpovědět popravdě,“ dodala a snažila se znít velitelsky.

Roztomilé. Neměla ani tušení, jak zní.

„Ptej se,“ řekl jsem, opřel se o gauč, sklenku vína poloplnou, mysl napůl někde jinde.

Otočila se ke mně, oči skelné spánkem, ale pořád zvědavé. „Proč máš ve spíži tolik