VENUS

Když jsme se vrátili ke stolu, Andrea už byla pryč.

Žádný dramatický odchod. Žádné naštvané klapání podpatků nebo bouchání dveřmi. Jen její prázdná sklenička na víno – a vůně jejího chaosu, visící v sametem potažené místnosti jako levný parfém.

„Říkala, že má na práci něco důležitého,“ prohodila Rosemary s vybraným úsměvem.

*Jistě. Něco důležitého.*

Jako otrávit vzduch a pak zmizet, než by s