VENUS

Neprosila jsem.

Ne zezačátku.

Ale mé ticho bylo vlastním přiznáním, hlasitějším než jakékoli pošeptané ano, sprostším než jakákoli prosba.

Protože jsem se nepohnula. Neutekla. Nedala jsem mu facku, i když jsem měla.

Jen jsem tam stála a chvěla se v jeho náručí. S rozšířenýma očima. Bez dechu. Jeho ruce na mém pase, jeho ústa na mých rtech. Všechno na něm křičelo nebezpečí, ale já nehodlala c