VENUS

Do střešního bytu jsem se vrátila krátce po jedenácté, město mi pod podpatky stále hučelo. Vinné opojení přetrvávalo – hřejivé, omamné – ale nedokázalo otupit hořkou pachuť Carolininy hrozby ani Andreina jedu, který mi stále vězel v hrudi jako tříska.

Otevřela jsem dveře a zastavila se.

Světla byla zhasnutá.

Okny od podlahy až ke stropu pronikala jen měkká záře města a vrhala po hladké podla