VENUS

Měla jsem sucho v ústech.

Tak sucho, jako by mi někdo dřel vnitřek hrdla brusným papírem. Pokusila jsem se pohnout, ale vzápětí jsem si uvědomila, že nemůžu.

Moje ruce… moje nohy…

Provaz. Hrubý a neústupný. Pevně omotaný. Zařezávající se do kůže s krutým rytmem. Zápěstí jsem měla připevněná za opěradlem dřevěné židle, kotníky připoutané k jejím nohám. Čím víc jsem sebou házela, tím hloub