VENUS

Na lince zavládlo na okamžik hrobové ticho a pak:

„Znovu se setkáváme, má nejdražší Venus.“

Hruď se mi sevřela. Ten hlas byl hladký, jako med nalitý na sklo, ale vespod ostrý. Gerald.

Prsty se mi pevněji semkly kolem telefonu. „Co chceš?“

Ve sluchátku zaznělo tiché uchechtnutí, ze kterého mi v žilách zmrzla krev. „Přímo k věci. Zníš přesně jako on, když je zahnán do kouta. Ale já n