VENUS

Když se dveře zabouchly, sotva jsem si uvědomovala, co dělám. Moje ruka našla zámek a otočila jím, než mi vůbec došlo, že jsem se pohnula. Ticho, které následovalo, bylo absolutní – hutné, dusivé a ztěžklé zvukem mého vlastního tlukotu srdce.

Opřela jsem se zády o dveře a svezla se dolů, dokud jsem neseděla na koberci. Hrudník mě bolel tou bolestí, která není ostrá, ale hluboká a pomalu se