VENUS

Chodba mě propustila do jídelny jako výdech, o kterém jsem ani nevěděla, že ho zadržuji.

Vysokými okny dovnitř proudilo ranní světlo, bledé a klamně jemné, osvětlující scénu, která patřila k životu, jaký jsem už sotva poznávala. Dlouhý stůl se leskl, dokonale prostřený. Talíře uspořádané s pečlivou symetrií. Příbory přesně srovnané. Verze normálnosti udržovaná tak pečlivě, že skoro působil