Venus

Neměla jsem čas promluvit.

Neměla jsem čas se dokonce ani nadechnout.

Dveře se ještě ani pořádně neotevřely, když se Aaron pohnul – rychle, rozhodně, jako by se svět zúžil do jediného bodu a tím bodem jsem byla já. Jeho ruce vystřelily vzhůru a sevřely mi tvář, hruběji, než jsem si pamatovala, a tak zoufale, že to zcela obešlo jakékoli myšlenky.

A pak se jeho ústa přitiskla na má.

Tvrdě