Z POHLEDU AUTORA.

„Možná,“ zašeptala, „ale ne teď. Nedokážu mu dnes čelit. Možná ani zítra, nebo ani za měsíc. Já jen... potřebuju dýchat a nevidět ho u toho. Můžeš to prosím nechat plavat a přestat na mě tlačit!“ vyštěkla nakonec Alina.

Talia poraženecky zvedla ruce a obočí jí vylétlo vzhůru. „Dobře, dobře. Netlačím. Já se o tebe jen... bojím.“ Stiskla Alině koleno. „Ale až budeš připravená, budu