Z POHLEDU AUTORA.

Ticho se v místnosti usadilo jako těžká mlha. Lucian a Alina tam stáli, oba zírali, ale tak docela se jim pohledy nestřetávaly. Vteřiny se vlekly.

Pak, ve stejnou chvíli, oba promluvili.

„Omlouvám se.“

Lucianův hlas zjemněl, oči z ní nespouštěl. „Ne... to já se omlouvám.“ Žádný pohyb k ní ale neudělal.

Alina rychle zavrtěla hlavou a téměř ho přerušila. „Ne, to já jsem ta, kdo se