POHLED AUTORA.

Damien se opřel o kožené sedadlo a na rtech mu pohrával nepatrný úsměv. „Uklidni se. Mám to. Vzorek je už v mém držení.“

Na druhém konci se ozvalo ostré nadechnutí a tón se změnil v úlevu a nadšení. „Konečně. Nechápeš, jak moc je to důležité. Okamžitě to odvez do nemocnice, neztrácej ani vteřinu.“

Damien se tiše, pobaveně zasmál. „Už je pozdě. Laboratoře se brzy zavřou. Když tam teď