SERAPHINA

Během těch deseti dnů jsem se nesčetněkrát ptala sama sebe, proč jsem Ronanovi polibek opětovala. Jak jsem mohla překročit tu hranici, odhodit ten štít a nechat se natolik chytit do jeho majetnických pout, abych v těch chvílích ztratila rozum a následovala jeho rty. Dávala jsem to za vinu svému panenství, které tak bolestně toužilo, že jsem jednala bez rozmyslu, vinila jsem svou vlčici,