Když Athena mluvila na Fionu, potlačovala svůj hněv. Vždycky vypadala obzvlášť klidně, když byla rozzuřená.

Ale v očích jako by se jí zračily střípky ledu. Stačil jediný pohled, aby člověka zamrazilo až do morku kostí.

Její hněv však nebyl namířen proti Fioně.

Fiona byla vždycky plachá a v této spletité a upjaté domácnosti našlapovala opatrně. Athena by se nesnížila k tomu, aby dělala potíže někom