Odměřenými kroky vstoupila Margaret, těžce se opírajíc o hůl.

Když pohlédla na Athénu, její oči přetékaly něžnou úzkostí.

Při pohledu na Margaret se Athéně do očí nahrnuly slzy a stékaly jí po tvářích.

Athéna by se dokázala otočit zády ke komukoli, ale k Margaret nikdy.

"Babičko." Athéna padla na kolena, hlas přiškrcený slzami. "Zklamala jsem tě jako tvá vnučka."

"Dítě moje, vstaň," řekla Margaret