Nataša při jeho nečekaném výkřiku leknutím nadskočila.

Rychle mu zakryla ústa a naléhavě zašeptala: „Musíš tak křičet? Chceš, aby všichni věděli, že jsme se milovali?“

Evander se chladně ušklíbl, jeho výraz ztemněl.

Nataša se bála, že by mohl ztropit scénu, a tak ho tlumeným hlasem prosila.

Po půl hodině přemlouvání jí Evander nakonec, i když zdráhavě, odpustil.

Teprve když se Nataša posadila k to