Z Julianových slov Sydney ztuhla. Srdce se jí rozbušilo, až jí jeho tlukot hlasitě rezonoval v uších. Její reakce naopak přiměla Juliana lehce povytáhnout obočí a v jeho výrazu se mihl náznak překvapení.

Bylo to poprvé od toho roku, co se k němu sama od sebe naklonila. Přinejmenším to znamenalo, že ho už neodstrkuje jako dřív.

Sydney zaťala dlaň a vyhrkla spleť slov, určených spíš sobě než jemu: "