"Jsi si jistá?" zeptal se Julian.

Sydney přikývla. "Jistě. Chceš taky?"

"Ne."

"Dobře." Sydney přikývla jako klovající ptáček a vystřelila směrem k večerce u brány dřív, než stihl říct cokoliv dalšího.

Za chvíli se vrátila lehkým krokem a ujídala zmrzlinu jako spokojené dítě.

Z dálky ji Julian sledoval. Jeho ostré oči změkly, ostří jeho pohledu se rozplynulo v něco téměř něžného. Když přišla blíž,