Sydney měla v hlavě naprostý zmatek. Ani se neodvažovala domýšlet, co chtěl Julian říct tehdy v té polovině věty, kterou nikdy nedokončil.

‚Přece se nechystal říct, že si mě chce vzít, že ne?‘ Ta myšlenka se sotva zformovala a už se jí do očí nahrnuly slzy. Stékaly jí po tvářích, vsakovaly se do oblečení a zanechávaly na něm tmavé vlhké skvrny.

V autě bylo šero a ona nevydala ani hlásku. Přesto se