Od té doby, co se Sydney dozvěděla pravdu, přistihla se, že si opakuje stále stejnou myšlenku: 'Kéž by Julian nebyl Sterling. Kéž by nebyl Eloisin vnuk.'

Pak by snad nemusela neustále váhat – nemusela by tu stát rozpolcená mezi ním a duchy svých rodičů a nutit ho volit mezi láskou a krví.

Komu tím vlastně něco nalhávala?

Když se však tato slova donesla k Julianovi, nesla v sobě hořký nádech ironie