Když to Eliana uslyšela, zavrtěla hlavou. "To si nemyslím."

Pokračovala: "Pokaždé, když přijde, pomáhá mně a Alanovi s domácími pracemi. Když jsem na zahradě, nosí mi hnojivo. Když jde Alan chytat ryby dozadu za dům, tahá mu tam rybářské náčiní. Myslím, že tě ten chlapec prostě nedokáže nechat jít. Doufá, že se o něm s Alanem zmíníme v dobrém."

Ta poslední věta patřila Sydney.

Sydney semkla rty. "